Kdo jsme ? Jsme Freepluh survival team !!! Jsme ultra no fear extreme freeride avalanche non kompromise absolute freedom delta force team ! Jo, a ještě jsme samej skok do propastných hlubin, jsme zdolávání nepřístupných velehorských štítů, jsme samej ledopád a orgastická jízda hlubokým prašanem…No, to by možná nebylo špatný, ale ono to nebude tak horký.

Jsme prostě parta složená z lidí různého věku, vzdělání, zájmů, různých názorů na svět okolo, vyjma mojí ženy z lidí jednoho pohlaví , ale minimálně jedno máme společný. Máme rádi hory. A to nejen ty vysoký a vzdálený, ale i ty naše malý, hezký, zdomácněle zaprděný Krkonoše. A to navzdory tomu, že do nich vlastně nesmíme….

Celé to začalo někdy kolem roku 2005, kdy jsme postupně začali objevovat kouzlo tuleních pásů a zároveň dospěli k poznání, že Alpy jsou sice fajn, ale trochu daleko na to, aby člověk po celým dni na horách byl večer s rodinou. Tudíž slovo dalo slovo – ta slova padla jedno úterý v restauraci na Čechovce, kterážto se stala před lety naším „ Basecampem “ – a my jsme začali poznávat Krkonoše. Všichni samozřejmě Krkonoše známe:  známe Špindl, Pec, Rokytnici, známe i Sněžku – jenže to vše známe jen ze sjezdovek a vyhlídkových značených tras pro davy turistů. Vlastně jsme pravou tvář Krkonoš do té doby vůbec neznali. A tak je nyní poznáváme s lyžemi na nohou či na batohu, ať už je to cestou nahoru a nebo dolů. To, že ignorujeme zákazy vstupu a porušujeme zcela záměrně stovky nařízení, nepramení z naší arogance, touhy ničit přírodu či snahy jít za každou cenu „ proti všem “. Nic jiného nám nezbývá a upřímně : zase tak moc nás to netrápí. Život v této zemi je omezen takovou spoustou zákonů, vyhlášek, nařízení a podobných nezbytností, že bychom se asi cítili poněkud nejistí, kdyby nám najednou nic kromě vlastního rozumu nebránilo jít tam a nebo tam….

A  tak chodíme tam a nebo tam. Vyvíjíme se. Dnes působí trochu úsměvně naše úplně první pokusy na sjezdovce ve Velké Úpě nebo v Herlíkovicích, ale jinak to nešlo. I když dneska už bych si možná lopatu, pípák a sondu na sjezdovku na Žalý nebral. A nebo možná bral, v rámci tréninku a taky abych příště náhodu nezapomněl . Dáváme si na každou zimu nějaký cíl : pro někoho možná jsou to cíle malé až trapňoučké, ale nám nikdy nešlo o měřitelný výkon, o zápis do tabulek…Svým způsobem je pro nás uspokojivým výkonem už na hory samotné vyrazit. Vyrazit, zpotit se, něco vyšlápnou a něco sjet, udělat pár fotek či videí a pak se s nima pochlubit na těchto stránkách…

Ale abych se vrátil na začátek : Kdo jsme ? Jsme horolezci, který začali skialpinistům závidět jejich sestup do dolin, jsme lidi, kteří se skialpu dodnes učí, jsme lidi, kteří nejezdí žádné extrémy, i když moje babička by se mnou asi nesouhlasila, jsme lidi, jejichž lyžařské umění není na špičkové úrovni a dost často dělá čest názvu našeho sdružení, ale jsme lidi, které to přesto nebo právě proto baví.